Zahrada

Jak vyzrát na choroby a škůdce rajčat?

Od   | 

Rajčata nechybí snad na žádné užitkové zahradě. Dokonce je možné je bez problémů pěstovat i na balkonech či terasách. V tomto směru tedy zvládnou téměř jakékoliv podmínky. Odměnit se jim proto můžeme naší péčí. I přesto se někdy stane, že se nějaký škůdce či choroba objeví. Nevěšte hlavu, poradíme vám, jak na ně.

Nejdříve se zaměříme na problémy, které bychom mohli pojmenovat jako “vady na kráse”. Jedná se například o praskliny na plodech, jejichž příčinou jsou vydatné dešťové srážky či zálivka po dlouhotrvajícím suchu. Této “kosmetické” vadě tak můžeme snadno předejít pravidelným zavlažováním rostlin během období sucha. U rajčat se rovněž můžeme setkat s takzvaným zeleným prstencem (límcem) vytvářejícím se okolo stopky. V tomto případě jde o genetickou poruchu dané odrůdy, které lze předejít zejména výběrem odolnější odrůdy, ale pomoci může i rovnoměrná výživa rostlin.

Náhlá změna počasí vedoucí ke zvýšení slunečního svitu může rajčata poškodit. Zdroj: Pixabay

Nemilým překvapením by mohl být také sluneční úpal. Přímé sluneční záření může poškodit plody i listy mladých a zpravidla nedostatečně otužilých rostlin. Co se týká poškození plodů rajčat, tak k tomu dochází hlavně v období náhlé změny počasí. Což většinou znamená, že po déletrvající nepřízni počasí se najednou zvýší intenzita slunečního záření a oteplí se. Jistou ochranou proti slunečnímu úpalu zeleniny je postupné otužování mladých rostlin a jejich přivykání na sluneční záření. Předcházet tomuto problému je možné také vylamováním zálistků v době, kdy je obloha pod mrakem.

Trápí vás zkroucené či svinuté listy? Není třeba se hned něčeho obávat, s velkou pravděpodobností půjde pouze o reakci rostlin na počasí, respektive na vysoké teploty a nízkou vzdušnou vlhkost.

Hrozbou celých porostů rajčat je plíseň. Zdroj: Pixabay

K nejvážnějším chorobám zcela jistě patří plíseň rajčat neboli fytoftóra, která dokáže zlikvidovat i celé záhony. Šíření plísně všeobecně podporuje deštivé počasí, časté zavlažování rostlin na list (př. ve formě postřiku), pěstování rajčat v příliš hustých sponech či na zastíněných stanovištích. Plíseň u rajčat můžeme snadno identifikovat podle hnědých a rychle rostoucích skvrn na listech, hnědých stoncích a šedohnědých neohraničených skvrn na plodech, které pronikají až do dužiny a plody naprosto znehodnocují. Jako vhodná ochrana se jeví aplikace preventivních postřiků proti plísni (každých 14 dní, za deštivého počasí lze interval zkrátit na 7 dní) a zálivka prováděná tak, aby nedošlo k ovlhčení listů.

Skvrny na listech rajčat mohou kromě plísně znamenat také výskyt alternariové nebo septoriové skvrnitosti. Alternariová skvrnitost se projevuje tmavě hnědými skvrnami na listech a plodech rajčat, a to zpravidla při jejich stopce. Rostlinu lze proti této skvrnitosti ochránit postřikem provedeným ihned po zjištění skvrn na listech. Předejít onemocnění je možné také výsadbou rostlin do řidších sponů a zálivkou ke kořenům. Oproti alternariové se septoriová skvrnitost projevuje tmavě hnědými skvrnami pouze na listech a stoncích rajčat. Rovněž u skvrn můžeme pozorovat uvolňování spor. Šíří se hlavně v intenzivně zavlažovaných záhonech a za deštivého počasí. Na septoriovou skvrnitost velmi dobře funguje postřik proti plísni rajčat.

Skvrny na listech mohou značit výskyt alternariové, septoriové i bakteriální skvrnitosti. Zdroj: Pixabay

Kromě výše zmíněných skvrnitostí existuje také bakteriální skvrnitost a bakteriální tečkovitost rajčat. Bakteriální skvrnitost poznáme podle menších tmavých skvrn se světlým okrajem na listech i plodech. Co se týká bakteriální tečkovitosti, tak tu můžeme identifikovat na základě drobných, tmavých a mírně vyvýšených skvrn rovněž na listech a plodech. Vznik obou bakteriálních onemocnění podporuje deštivo a zálivka často prováděná na list. Správnou ochranou je používání zdravého osiva a střídání plodin na záhonech, jelikož bakteriózy se v půdě udržují kvůli rostlinným zbytkům. K chemické ochraně se přistupuje až po zjištění onemocnění, pomohou měďnaté přípravky.

A u skvrn ještě chvíli zůstaneme. Na špičkách plodů rajčat se mohou objevit světle hnědé skvrny, které většinou později napadnou houbové choroby. Příčinou této hniloby špiček plodů je často nerovnoměrná výživa a nedostatečná zálivka především v období, kdy dochází k růstu plodů. S tímto onemocněním se můžeme setkat zejména na půdách, které jsou nadmíru hnojeny dusíkem a draslíkem, jež poté brání příjmu vápníku. Bojovat proti této hnilobě můžeme vyváženou výživou, aplikací listového hnojiva s vyšším obsahem vápníku a pravidelným zavlažováním v období sucha.

Zálivku aplikujte ke kořenům nebo takzvaným podmokem. Předejdete spoustě problémů. Zdroj: Pixabay

A nezapomeneme ani na škůdce. Rajčata může okupovat černopáska bavlníková, především její housenky, které si nejčastěji hledají útočiště v květech. Tento teplomilný škůdce poškozuje u rajčat hlavně plody, a to okusováním. Pomůže včasná identifikace a aplikace postřiků ihned, jak se začnou líhnout housenky. K dalším častým škůdcům rajčete patří mšice, molice, vlnovník rajský i mandelinka bramborová, s jejichž ochranou nám pomohou vhodně vybrané insekticidy.

POŘIĎTE SI NA ZAHRADU NEZÁMRZNÝ VENTIL – BUDETE TU MÍT VODU I V ZIMĚ

Fotogalerie:


Komentáře

You must be logged in to post a comment Login