Zahrada

Vyvýšené záhony, to je spousta výhod na malé ploše

Od   | 

Trendem posledních let jsou právě vyvýšené záhony. Nejdříve představovaly řešení zejména užitkových ploch pro pěstování zeleniny a ovoce. V současnosti však často nahrazují i bylinkové či okrasné, především trvalkové záhony. A není se čemu divit, jsou ideální ukázkou spojení krásy s užitkem.

Mohlo by se zdá, že jde o módní výstřelek či novinku, která vody nadšených zahradníků čeří až posledních pár let, ale není tomu tak. Podobný způsob pěstování zeleniny znali Francouzi už ve středověku. Například na hradě Carcassonne byly užitkové záhony lemovány proutím. Typické byly i pro spoustu klášterních zahrad v Evropě.

I dnes najdeme v zahradách pevnosti Carcassonne vyvýšené záhony. Zdroj: Pixabay

Asi největší výhodou vyvýšených záhonů je to, že umožňují pěstovat rostliny opravdu všude, a to i na místech, kde se jim za normálních podmínek zcela nedaří. Třeba na jílovitých a často promáčených půdách, nebo naopak na pozemcích s písčitou půdou, ve svahu i na dlažbě. Pěstované rostliny v takových záhonech mnohem lépe prospívají, dříve dozrávají, více plodí, nejsou tolik ohrožovány škůdci a údržba je minimální a fyzicky nenáročná (šetří naše záda).

Hodí se i na balkony nebo terasy. Zdroj: Pixabay

Celková lepší úrodnost je dána především kvalitnějším substrátem, větší vlhkostí a větším obsahem živin. Navíc rostliny si mezi sebou tolik nekonkurují a mají více světla, takže se substrát lépe prohřívá, k čemuž však významně přispívá i postupná přeměna organické hmoty na humus. Jistou nevýhodou pak může být kratší životnost a nutnost obměny (přibližně po 4–6 letech).

Na délce záhonu ani tak nezáleží, ale důležitá je jeho šířka, která se zpravidla pohybuje mezi 80 a 130 cm (ideální pro údržbu), výška pak záleží také na vás. Zdroj: Pixabay

Vyvýšené záhony si můžete zakoupit již hotové, nebo si je sami postavit například z cihel, ztraceného bednění, kamene (jako suchou zídku), proutí, dřeva a krásné budou i z drátěné konstrukce vyplněné kameny – gabionů. Postup budování vyvýšených záhonů se často liší a každý je dělá tak trochu jinak. Můžete je zasadit do země a začít odkrytím asi 25 cm zeminy, ale také je situovat přímo na terén.

Zamulčováním zadržíte v substrátu déle vlhkost. Zdroj: Pixabay

Jestliže se nechcete ve vyvýšených záhonech potýkat s hlodavci, vyplatí se na dno rozprostřít králičí pletivo a případně i netkanou textilii, která brání zase prorůstání plevelů, avšak není nutností. Poté přistupte ke stavbě samotného záhonu. Pokud zvolíte dřevěný materiál, určitě by neměl být chemicky ošetřený. Vnitřek záhonu ze dřeva můžete rovněž opatřit netkanou textilií, geotextilií či jinou folií, to u jiných materiálů není úplně potřeba.

Výhodou vyvýšeného záhonu je, že se k němu nemusíme tolik ohýbat. Zdroj: Canstockphoto

Pak začněte vrstvit biologický materiál – dospod patří větší větve, možné je přidat i listí či posekanou trávu, následuje vrstva humusu a kvalitní substrát. Vrstvení vám může usnadnit zakoupení již hotové drenážní vrstvy, kompostu a substrátu bez plevelů, vše speciálně pro vyvýšené záhony. V prvním roce pěstujte hlavně teplomilné a na živiny náročnější rostliny, jestliže chcete pěstovat zeleninu, tak zvolte třeba cuketu, rajčata, brambory, okurky nebo pórek.

Fotogalerie:

 

 

Komentáře

You must be logged in to post a comment Login