Zahrada

Vyrobte si zázrak ze spadeného listí, takzvanou listovku

Od   | 

Podzimní rovnodennost tento týden ohlásila definitivní konec léta a dala na vědomí, že je potřeba se začít těšit z toho, co nám další roční období přinese. Kromě probíhající sklizně úrody je podzim typický také padáním listí. Toho se spousta lidí zbytečně zbavuje, přitom jde o dar, který je odjakživa součástí koloběhu přírody. Využijete ho ve svůj prospěch.

Trochu jiná zemina

Jednoduše řečeno, listovka je materiál vzniklý kompostováním listí z opadavých dřevin, jež probíhá takzvaným studeným způsobem a trvá přibližně dva roky. V zásadě jde o speciální druh kompostu s jediným organickým základem, na jehož přirozeném a pomalém rozkladu se nepodílejí bakterie, jak je tomu u toho běžného, ale naopak houby, plísně a organismy žijící v půdě. Výsledkem je nádherně lehký a humózní substrát s drobtovitou strukturou.

Listí je lepší recyklovat zvlášť a připravit si ceněnou listovku. Zdroj: Pixabay

Listovka je výborným zdrojem humusu a také efektivním řešením problému nadbytku listí na zahradě. Pokud se porozhlédnete po zahradnictvích a zahradnických centrech, zjistíte, že jde o dražší a ceněnou zeminu. Háček je totiž v její zdlouhavé přípravě, kvůli čemuž bývá bohužel většinou nahrazována neekologicky těženou rašelinou. Paradoxně si ji však skoro každý z nás může pohodlně vyrobit i doma na dvorku. Stačí jen využít a zrecyklovat spadené listí.

Shrabat, nebo nechat?

Sesbírat všechno listí ze zahrady pro výrobu listovky také není úplně chytré. Někde je zkrátka prospěšné ho nechat jen tak ležet. Například v okrasných keřových výsadbách, trvalkových záhonech a tam, kde rostou růže či cibuloviny. Je až úsměvné, že hlavně z takových ploch jej nejčastěji uklízíme, přitom jde pouze o malou estetickou „vadu“, která ochraňuje rostliny před holomrazy, zabraňuje nadbytečnému vypařování vody z půdy, a nakonec ji ještě obohatí o organickou hmotu. Další možností, mimo volné ponechání nebo kompostování, je listí nejdříve nadrtit a následně ho do půdy na záhonech zarýt. Jeho přirozený rozklad bude mnohem rychlejší.

Vlastnosti vzniklé listovky se odvíjí od použitého listoví. Zdroj: Pixabay

Pokud vám i tak na zahradě spoustu tohoto spadeného zlata zůstalo, můžete jej použít pro přípravu skvělé listovky. Listí sesbírejte hlavně z trávníku, ten pod takovou pokrývkou trpí – zapařuje se, flekatí a je náchylnější k plísním. Hodí se rovněž listí z ovocných stromů, ale vyhněte se tomu napadenému škůdci či houbovými chorobami. Diskutabilní jsou listy ořešáku, jelikož jsou tužší a obsahují množství tříslovin, což značí delší dobu rozkladu. Proto se doporučuje je nejdříve nadrtit a využít v menším poměru. Nejkvalitnější listovku získáte z bukového listoví, ale použít lze prakticky všechno.

Pár kroků

Samotná výroba listovky je už velmi jednoduchá. Shrabané listí uložte na hromadu, do klasického kompostéru nebo jednoduché ohrádky zhotovené z hustšího pletiva – aspoň vám ho vítr nerozfouká. Důležité je, aby listí nezůstalo suché, takže ho občas zvlhčete vodou, a to je vše. Pak už jen čekáte – minimálně rok, ideálně dva. Po prvním roce po založení se listovka hodí jako mulč pod stromy a keře. Za dva roky, když už jsou listy zcela rozložené a vzniklý kompost má tmavou barvu, voní lesem a drobí se, ho můžete použít jako součást substrátů pro výsev a hrnkové rostliny.

Mladá listovka má typicky kyselejší pH. Za 2 až 3 roky se její reakce změní na téměř neutrální. Zdroj: Pixabay

Celý proces přípravy listovky lze však urychlit. Třeba rozdrcením listí už při sběru pomocí rotační sekačky, jeho posypáním mletou rohovinou, dusíkatým vápnem nebo zalitím zkvašeným guánem či kopřivovým zákvasem. Listy jsou totiž samy o sobě chudé na dusík a tímto způsobem ho můžeme jednoduše doplnit a podpořit tak rychlost tlení.

Fotogalerie:

 


Komentáře

You must be logged in to post a comment Login