Jak na trvalkový záhon v podrostu dřevin

Trávníku se pod porostem vzrostlých stromů či keřů zrovna dvakrát nedaří, nemá totiž dostatek vody ani světla.  Avšak existují druhy trvalek, které si v takovém až neblahém prostředí přímo lebedí a mile rády se vám postarají o oku lahodící kompozici, třeba i plnou barev.

Od rostlin po kompozici

Úkolem podrostových trvalek  je vytvořit nejnižší bylinné patro ve stínu pod vysokými stromy a keři. Skvělou práci odvedou také v návaznosti na stín, který vrhají budovy. Převážně se tedy jedná o druhy stínomilné, jež absence slunce hned tak nezaskočí.

Hosty potěší různě vybarvenými listy a mají schopnost souvisle pokrýt i větší plochy. Zdroj: Pinterest

Podrost dřevin nám nabízí možnost vytvořit celoročně zajímavé záhony, ať už barvou květů či listů, jejich texturou a strukturou, tak i charakteristikou růstu. Úspěšnost dalšího vývoje rostlin je z dlouhodobého hlediska vždy podmíněna jejich požadavky na stanoviště. Proto je důležité trvalky vybírat v závislosti na vlastnostech půdy a rovněž vláhových, teplotních a světelných podmínkách, které nám místo budoucího záhonu může nabídnout.

Kakost (zejména kakost oddenkatý) se postará o krásně zapojený a dlouhověký porost. Zdroj: Pixabay

Dalším krokem k vytvoření umělého, ale naprosto samostatně fungujícího a stabilního společenstva je kombinace pokryvných, skupinových a solitérních trvalek. Dále využití dlouhověkých druhů i těch krátkověkých, které jsou schopné se na stanovišti udržet dalším přeséváním (např. orlíček obecný). Dynamiku dodá kompozici zase přirozené prolínání navzájem výškově či barevně odlišných druhů. V zimě záhon zpestří trvalky stálezelené a na jaře i v létě třeba cibulnaté a hlíznaté rostliny.

Mezi podrostové trvalky s nápadnými květy patří čechravy. Zdroj: Pixabay

Od založení až po udržovací péči

Trvalkový záhon v podrostu dřevin se zakládá klasicky. Zvýšenou pozornost je nutné věnovat pouze prokypření půdy, jelikož ta je vzhledem ke kořenům vzrostlých stromů a keřů zhutněná. Nejlepší je tuto pracovní operaci provádět ručně rytím a během toho záhon zrovna i odplevelit. Půdu se také vyplatí vylepšit kompostem nebo rašelinou, případně ještě vylehčit pískem a pár dní před výsadbou pořádně zalít.

Náprstník je intenzivně se přesévající rostlina, která nestrádá ani na osluněném okraji podrostu. Zdroj: Pinterest

Od velikosti záhonu se pak přirozeně odvíjí jeho kompozice. Velké záhony jsou zpravidla tvořené většími skupinami rostlin, jejichž jednolitý porost rozbíjí výrazné solitérní druhy trvalek (např. udatna či kokořík přeslenitý). Čím je pak záhon menší, tím častěji se jednotlivé druhy mezi sebou střídají. Počet rostlin na metr čtvereční se většinou pohybuje mezi 5 až 15 kusy, vždy ale záleží na charakteristice růstu příslušného druhu a jeho konečné výšce a šířce.

Pro vzdušnější kompozice se hodí třeba rodgersie a udatna. Zdroj: Pinterest

Trvalky je po výsadbě potřeba pořádně zalít. Než dojde k zapojení všech druhů a vytvoří se kompaktní záhon, což bude přibližně za dva roky, je vhodné výsadbu zamulčovat drcenou kůrou nebo štěpkou. Péče o takové podrostové společenstvo je náročnější pouze prvních pár let po založení záhonu, kdy dochází k postupnému zapojování jednotlivých skupin rostlin a mohou se častěji objevovat plevele. Pak už jen stačí v předjaří odstraňovat odumřelé části rostlin, případně omezovat příliš se rozrůstající druhy a v létě občas opatrně prokypřit půdu.

Bergenie najde uplatnění například pod vzrostlými smrky. Krásně vypadá v kombinaci s travinami i kapradinami. Zdroj: Pixabay

Fotogalerie: