Zahrada

Smíšená kultura aneb kombinujte zeleninu správně na záhonech

Od   | 

Už jste přemýšleli nad tím, jak bude tento rok vypadat vaše užitková část zahrady? Co budete pěstovat a v jakém množství? Jestli ne, možná by bylo fajn se nad tím trochu zamyslet a třeba si i sestavit jednoduchý osevní plánek. Ten vám nejen usnadní práci, ale ve výsledku také znásobí sklizeň, především pokud se budete řídit alespoň pár pravidly pěstování ve smíšených kulturách.

Monokultura vs. smíšená kultura

Typickým příkladem monokultury, též jednotné či stejné kultury, jsou velké zemědělské plochy, na kterých je zpravidla pěstována pouze jedna plodina. To ovšem neznamená, že monokulturnímu způsobu pěstování kulturních plodin podléhají pouze obrovské lány polí. Omyl, jde o běžnou praxi, kterou můžeme vidět na většině českých zahrad, zahrádek i menších záhonech určených pro pěstování užitkových rostlin. Zjednodušeně řečeno, monokulturou je myšlena plocha či přímo záhon vyhrazený pouze pro jediný rostlinný druh. A i když se jedná o tradiční způsob pěstování, skrývá hned několik nevýhod – např. dochází k nadměrnému vyčerpání půdy, plodiny jsou mnohem náročnější na živiny i náchylnější na choroby a škůdce apod.

Pěstování plodin v polykulturách má oproti monokulturám hned několik výhod. Zdroj: Pixabay

Opakem monokultury je právě takzvaná smíšená kultura neboli polykultura. Ta se snaží napodobit přírodní ekosystémy a podpořit přirozené pěstování plodin, a to kombinováním různých druhů rostlin, jak mezi jednotlivými řádky, tak klidně i přímo v řádku. Často se proto v tomto případě upouští také od zažitého uspořádání do záhonů a dává se přednost jedné užitkové ploše rozčleněné právě do zmíněných řádků. Cílem tohoto přírodního zahradničení je vytvoření takového společenstva, kde se rostliny navzájem podporují a společně bojují proti chorobám a škůdcům. K dalším výhodám patří například zvýšení výnosu při sklizni i podpora biodiverzity. Rovněž nedochází k takovému vyčerpání půdy a živin jako u monokultur.

Jak na osevní plán

Přemýšlíte, co si máte pod osevním plánem vůbec představit? Určitě nic složitého. Jde pouze o nějaké půdorysné rozvržení vaší užitkové zahrady, plochy či přímo záhonů. Důležité je tedy vědět, alespoň přibližně, jak je plocha, kterou chcete osázet velká. Nejlépe však uděláte, když si ji zaměříte a potom v měřítku přenesete na papír. Skvěle si pomůžete pokud sáhnete po čtverečkovaném nebo ideálně milimetrovém papíru, kde se vám bude měřítko snadněji určovat. Pak už stačí jen vědět, jaké plodiny se chystáte během roku pěstovat a v jakém množství, kdy se vysévají či situují na venkovní záhon, jaký spon jim vyhovuje (tuto informaci zpravidla najdete na zadní straně obalu od semen) a jak je mezi sebou můžete vhodně kombinovat. Nezapomeňte brát ohled také na velikost plochy a uplatnit střídání plodin, tak abyste několik let po sobě nepěstovali na daném místě stejnou rostlinu. 

Jestliže vás na tvoření osevního plánu moc neužije, můžete si alespoň vypsat, jaké druhy se chystáte pěstovat a zjistit si, jak je dobré je mezi sebou kombinovat. Zda jejich správný vývoj nebude vhodné podpořit nějakou bylinkou, nebo jestli na jejich růst nemůže mít vliv blízkost některé ovocné dřeviny, kterou na své zahradě máte. 

Rajčata na záhonu zkombinujte například s bazalkou a salátem. Zdroj: Pixabay

Zelenina a bylinky ve smíšených kulturách

K asi nejčastěji pěstovaným druhům zeleniny u nás patří hlavně celer, cibule, cuketa, česnek, hrách, mrkev, okurka, paprika, rajčata či salát, a proto se na jejich vhodné kombinace zaměříme. Začneme hned celerem, vedle něhož můžete s klidem zasadit okurky, rajčata i salát a vadit mu nebude ani košťálová zelenina, pórek nebo špenát. Naopak problém nastane, pokud mu jako souseda vyberete brambory. 

Cibuli i česneku vyhovuje především mrkev a rajčata, jež v tomto případě fungují dokonce jako spolehliví odpuzovači škůdců. Skvělým sousedem bude také salát, kopr i červená řepa. Jako nevyhovující se pro oba druhy jeví fazole a hrách. Cibule rovněž špatně spolupracuje s brambory a pórkem. Česnek zase neholduje chřestu.

Pro cuketu je výborným parťákem hrách, paprika, salát i kukuřice. Z bylinek pak zejména měsíček, který odpuzuje škůdce. Na druhou stranu špatně vychází například s okurkami a košťálovou zeleninou.

Mrkev, ale i rajčata milují cibuli a česnek, díky kterým je neohrožují žádní škůdci. Zdroj: Pixabay

Již několikrát zmíněný hrách je prostě milovník téměř všeho – okurek, mrkve, ředkviček, košťálové zeleniny, fazole i šalvěje a tymiánu. Nevoní mu snad jen cibule, česnek, pórek a brambory. Ještě více benevolentní je už pouze salát. Vedle toho můžete bez problému vysadit celer, cibuli i česnek, rajčata, okurky a mrkev, díky které na něj bude každý škůdce krátký. A stejně jako hrách rád uvítá i šalvěj a tymián. Vlastně neexistuje plodina, která by salátu vyloženě vadila.

Výběrem vhodných sousedních rostlin k sobě mají blízko mrkev a rajčata. Ty dávají přednost hlavně cibuli a česneku, které je chrání před škůdci. Dále jim vyhovuje paprika, salát i fazole, z bylinek zase pažitka. Mrkev rovněž miluje rozmarýn a petržel. Rajčata pak bazalku, tymián a měsíček. Oba druhy nesnáší kopr. 

Okurky vám budou dělat radost v blízkosti celeru, cibule, hrachu, salátu, paprik, rajčat i výše zmíněného kopru. Špatně se jim bude dařit vedle šalvěje. Papriky se také rády obklopují cibulí, hrachem a rajčaty, ale i okurkami a bazalkou. Vadí jim fazole a košťálová zelenina. 

Ovocné dřeviny a zelenina

Blízkost ovocných stromů či keřů může mít na některé druhy běžně pěstované zeleniny blahý či naopak neblahý vliv. Například, pokud máte na zahradě vinnou révu, tak do její blízkosti rozhodně nesázejte zelí či ředkev. Těmto druhům mimojiné nevyhovuje ani blízkost jahodníku. K tomu se hodí cibule a česnek, mrkev i petržel, salát a hrách. K černému rybízu vysaďte zase rajčata, k maliníku salát, pod jabloň křen a pod třešeň česnek.

Cibule i česnek jsou odpuzovačem škůdců také pro jahodník. Zdroj: Pixabay

Fotogalerie:

 

Nejčastější chyby při věšení záclon a závěsů

 

 


Komentáře

You must be logged in to post a comment Login