Inspirace

Obhajoba kofeinu aneb proč nám některá káva chutná a jiná ne

Od   | 

Říká se, že káva má být černá jako noc, horká jako vášeň a sladká jako láska. Umíte si takovou připravit? Ne? Tak my vám prozradíme jak na to.

Káva je fenomén. Její popíjení většina z nás bere stejně samozřejmě jako to, že ráno snídá, vpoledne obědvá a večer večeří. Stala se každodenní součástí našeho života, pijeme ji bez ohledu na to, jaké je počasí, co právě děláme, kde se  nacházíme a s kým zrovna jsme. Chutná nám, příjemně voní a navíc povzbuzuje náš organizmus. Je jen málo těch, kteří toho nevyužívají.

 

Káva na několik způsobů

Není ovšem káva jako káva. Určitě jste už narazili na restaurace, kde vám nabídli „černou vodu“ nebo naopak přinesli s tak vábivou vůní, na kterou vaše chuťové buňky vzpomínají ještě teď. Zakopaný pes je v přípravě. Nejlepší a nejchutnější je káva připravená z čerstvě umletých zrnek. Ty se následně zpracují v přístroji pod tlakem. Kvalitní zařízení musí mít co nejjemnější sítko, dostatečný tlak (u domácích přístrojů přibližně okolo 15 barů) a neměla by chybět napěňovací tryska na mléko. Najednou v něm připravíme jeden nebo dva šálky kávy, se stejně dobrou chutí i aromatem.

Káva připravená pod tlakem je velmi jemná a v horní vrstvě se tvoří “crema”

Často se setkáváme také s kávovary na překapávanou kávu, v nichž voda přes kávu pouze proteče. Množství vody a kávy, které dáme před začátkem přípravy, určuje výsledek. Aby byl co nejlepší, jsou v posledních létech přístroje vybaveny aromafiltrem, jehož úkolem je zabezpečit stálost vůně, některé modely jsou proto navíc vybaveny speciální hermeticky uzavřenou konvicí. Ta ještě může mít termoobal zajišťující nápoji stálou teplotu. Na podobném principu fungují pressovary, které zároveň slouží jako konvice. Celé zařízení se postaví na vařič. Vroucí voda se přes kávu překape a můžeme ji rovnou podávat. Oblíbené jsou v domácnostech také pressovače. Jsou to jednoduché nádoby s velmi jemným sítkem. Dovnitř nasypeme kávu a pak přelijeme vroucí vodou. Po vylouhování zrnka stlačíme sítkem dolů a kávu můžeme podávat. Jedním z nejstarších způsobů přípravy kávy a bohužel nejméně vhodným je takzvaná turecká káva, tedy káva s kávovou usedlinou. Rozemletá kávová zrnka, která jsou ve vodě při konzumaci chtě nechtě vypijeme. Tak se dostanou do žaludku a střev, kde naleptávají sliznici. Necháme-li tuto kávu déle stát, dostanou se do vody polyaromatické uhlovodíky vyvolávající rakovinu.

Častým způsobem přípravy kávy je i překapání

Moderní náhražka

Nemáte-li doma zatím žádný z uvedených přístrojů a nechcete-li si kazit zdraví „turkem“, pak je k její přípravě nejvhodnější používat kávu instantní. Vroucí vodou jen zalijete připravenou směs a nápoj je hotový. Příprava je snadná a rychlá. Jak vznikla? První instantní kávu vyrobil v roce 1901 japonských chemik žijící v USA Satori Kato. O pět let později připravil jiných chemik – G. Washington, vylepšenou verzi, o níž říkal, že je rafinovaná. Pila ji americká armáda během první světové války. V roce 1930 se v Brazilském institutu kávy zrodil nápad na přípravu rozpustného prášku z kávových bobů. Trvalo celých osm let, než vznikla instantní káva, tak jak ji známe dnes. Vyrobila ji firma Nestle ve švýcarském Vevey a nazvala ji Nescafe.

Od historie po současnost

Pravlastí kávy je pravděpodobně Etiopie.

Ve 13. a 14. století byly keře kávovníku přeneseny válečníky do Jemenu.

Do konce 18. století bylo pěstování kávy výsadou obyvatelů Arabského poloostrova.

Holanďané v 17. století tajně přivezli kávová semínka z Jemenu a začali je pěstovat ve svých koloniích.

Na přelomu 18. a 19. století se stala Holandská společnost první v produkci kávy.

Ve stejné době o totéž usilovali Brazilci.

O rozšíření kávovníku do různých oblastí světa se zasadili také Angličané a Španělé.

V současné době je Brazílie největším světovým producentem kávy.

Kávovník a jeho pěstování

Kávovník je keř, který roste v subtropickém a tropickém pásmu.

Pěstuje se v Asii, Jižní a Střední Americe, Africe, na Arabském poloostrově, v Indonésii.

Předpěstěné keříky se vysazují na plantážích, zejména na slabě kyselých, hlinitých pískách.

Mají bílé voňavé květy, které se mění v zárodky plodu.

Zrají 6 až 9 měsíců.

Plody jsou zpočátku zelené, pak žloutnou, červenají a nakonec se jemně zbarví do fialova.

Druhy kávy

Existují tři druhy kávy – kávovník arabský (Coffea arabica), kávovník robusta (coffea robusta) a kávovník liberijský (coffea liberica)

Z arabského kávovníku je přibližně 75 % světové produkce kávy (tzv. arabica), pouze jedna pětina z vypěstovaných zrn je vysoce kvalitní, ostatní úroda s různými vadami zrn patří do nižších tříd.

Z kávovníku robusta nejsou kávová zrna tak kvalitní jako z arabiky, obsahují ale 2 až 3 násobné množství kofeinu. V současné době představuje sklizeň této kávy cca 25 % světové produkce.

Liberijský kávovník se pěstuje v nevýznamném měřítku a jeho velká, nahořklá zrna se výhradně používají do směsí.

Kofein

Kávová zrna obsahují mimo jiné látky kofein (purinový alkaloid). Je hořký a přispívá k celkové chuti kávy.

Kofein zlepšuje vnímání, zrychluje tok myšlenek, mírně prohlubuje a urychluje dýchání, krátkodobě zvyšuje srdeční činnost, zmenšuje svalovou únavu a vzbuzuje schopnost vyššího výkonu.

V pražené arabice ho je cca 0,7—1,4 %, v pražené robustě je cca 2,2—2,4 %.

V běžném šálku kávy je cca 0,05 až 0,02 g kofeinu.

Léčivá dávka kofeinu je cca 0,1 g.

Toxická hladina je cca 0,5 g a výš.

Ze správně našlehaného mléka se vám na hladině kávy podaří namalovat obrázek

Komentáře

You must be logged in to post a comment Login