Zahrada

Mišpule zažívají návrat: Nenáročný ovocný strom zdobí zahradu květy, listy i neobvyklými plody

Od   | 

Zkusit čerstvě utrženou mišpuli je spolehlivý způsob, jak na ni navždy zanevřít. Tvrdá dužnina stáhne ústa trpkostí a hnědá slupka rozhodně neslibuje žádnou pochoutku. Jenže právě u tohoto ovoce se vyplatí obrátit běžná pěstitelská pravidla naruby. Po sklizni ho totiž musíte nechat změknout a zhnědnout. Mišpule je navíc mnohem zajímavější strom, než by se podle její pověsti dávno zapomenuté ovocné dřeviny mohlo zdát. 

Mišpule rozkvétá zpravidla v květnu až červnu, kdy už má rozvinuté listy. Její jednotlivé bílé květy mohou dosahovat průměru až pěti centimetrů a lákají opylující hmyz. Přestože kvete poměrně pozdě, není zcela chráněná před nepřízní počasí. Květy jsou citlivé zejména na dlouhotrvající vlhko. Proto se vyplatí dopřát stromu vzdušné stanoviště a nenechat jeho korunu zbytečně zahustit. Zdroj: Pexels

Květy jako u jabloně

Mišpule obecná se pěstuje jako menší strom s širokou, postupně rozložitou korunou. Na konci jara rozkvétá velkými bílými květy, které vyniknou mezi již rozvinutými listy. Na podzim zase poutají pozornost její hnědé plody, zakončené nápadně rozevřeným kalichem.  

Jde o příbuznou jabloní a hrušní, na rozdíl od mnoha jejich odrůd však nepotřebuje další strom jako opylovače. Mišpule je samosprašná, takže plodit může i jediný exemplář. Vyplatí se jí ale dopřát místo, odkud bude dobře vidět. Na jaře patří k půvabně kvetoucím dřevinám a koncem sezony se její listy zbarvují do žlutohnědých až načervenalých tónů. Své místo tak najde nejen v ovocném sadu, ale i v okrasné části zahrady. 

Kuchyňská baterie s filtrem, který téměř nezabírá místo

Čekat na první mráz? Tahle stará rada má háček 

Obecně platí, že na přelomu října a listopadu už nastává vhodná doba pro sklizeň mišpulí. Letošní podzim je přitom v nížinách zatím poměrně mírný, denní teploty se drží kolem deseti stupňů a pravidelné noční mrazy ještě nenastaly. Staré doporučení počkat, až plody přemrznou, proto není nutné brát doslova. Slabý mrazík může jejich měknutí urychlit, nezbytný však není. Stejně dobře mohou dojít po sklizni. 

Mnohem více než datum v kalendáři napoví samotný strom. Plody by měly být plně dorostlé, hnědě vybarvené a při lehkém pootočení se snadno oddělovat od větvičky. V této chvíli mohou být stále tvrdé, což je naprosto v pořádku. Zelenavé plody, které pevně drží, ještě nechte na stromě. 

Sklízejte nejlépe za sucha a ukládejte jen nepoškozené kusy. Otlačené ovoce se při následném uležení rychleji kazí. Jestli ale přichází vytrvalý déšť, úrodu začínají uzobávat ptáci nebo se na plodech objevuje hniloba, nemá smysl čekat na ideální mrazivou noc. Důležitější je zachránit zdravou úrodu včas. 

Kam pro dlažbu a obklady?

V bedýnce se odehrává to nejdůležitější 

Sklizenou mišpuli neukládejte jako jablka do hluboké přepravky. Rozložte plody v jedné vrstvě na mělkou lísku nebo tác, ideálně stopkami vzhůru a tak, aby se navzájem nedotýkaly. Podložte je papírem či kartonem a přeneste do chladné, větrané místnosti bez mrazu. Hodí se například nevytápěná komora nebo garáž, nikoli teplá kuchyň či uzavřený igelitový sáček. 

Během takzvaného hniličkovatění dužnina ztrácí část svíravosti, tmavne a měkne. Proces obvykle zabere dva až tři týdny, podle stavu sklizených plodů i prostředí se však může lišit. Kontrolu si naplánujte každých pár dní. Změklé kusy průběžně odebírejte, protože ne všechny dozrávají stejným tempem. 

Správně uleželá mišpule je měkká téměř v celé dužnině, na povrchu může být lehce svraštělá a příjemně voní. Plíseň, mokvající hniloba nebo zatuchlý zápach naopak nepatří k žádoucímu procesu zrání. Takové ovoce vyřaďte. Právě rozdíl mezi přirozeným zhnědnutím a skutečným kažením je při práci s mišpulemi potřeba dobře rozpoznat. 

Pěstování ze semen je možné, ovšem především pro trpělivé zahrádkáře. Semena mohou klíčit pomalu a semenáče nemusí mít stejné vlastnosti jako mateřský strom. Z velkoplodé odrůdy tak nemusíte získat stejně velké nebo chutné plody. Pokud chcete mít jistotu konkrétní odrůdy a dřívější plodnosti, zvolte roubovaný stromek. Zdroj: Pexels

Kam ji vysadit, aby nezůstala jen zahradní kuriozitou 

U mišpule je příjemné hlavně to, že po zakořenění nevyžaduje složitou péči. Nejlépe se jí daří na slunci, ve výživnější, hlubší a dobře propustné půdě. Polostín snese také, ale pro úrodu je výhodnější světlé stanoviště. Nevhodné jsou kouty s dlouhodobě zamokřenou zeminou a místa otevřená silnému větru, který může poškodit listy i květy. Mišpule sice snáší zimní chlad, její jarní květy však pozdní mráz poškodit může. 

Při výběru místa myslete na budoucí korunu, nikoli na velikost stromku v koupeném květináči. Mišpule může dorůst několika metrů do výšky i šířky, proto je rozumné ponechat kolem ní přibližně pět metrů volného prostoru od dalších stromů nebo staveb. 

Pro menší zahradu se ptejte také na podnož. Stromky roubované na kdouloni či hlohu bývají kompaktnější než semenáče a podnož výrazně ovlivňuje jejich růst. Nenechte se zlákat pouze fotografií velkých plodů. Odrůda Nottingham nabízí spíše drobnější, chutné mišpule a poměrně kompaktní růst, zatímco Holandská velkoplodá se pěstuje, jak už název napovídá, kvůli větším plodům. V obou případech je ale potřeba počítat s dostatečným prostorem pro korunu. 

Mišpule nemusí být schovaná mezi ostatními ovocnými stromy. Na podzim se její zelené listy postupně zbarvují do žlutých, rezavých až červenohnědých odstínů, které pěkně kontrastují s tmavšími stálezelenými dřevinami. Pokud máte dostatek prostoru, vysaďte ji jako solitér na trávník nebo do okrasné části zahrady. Její široká koruna tak lépe vynikne a na podzim si navíc usnadníte sběr opadaných plodů. Zdroj: Pexels

Podzimní výsadba má několik drobných pravidel 

Jakmile strom shodí listí a vstoupí do vegetačního klidu, nastává vhodná doba pro výsadbu prostokořenných mišpulí. Sázet se dá až do časného jara, pokud není půda promrzlá nebo přemokřená. Stromek s holými kořeny před výsadbou asi na půl hodiny ponořte do vody. V trávníku odstraňte drny alespoň v okruhu půl metru kolem kmene. Mladé kořeny pak nebudou hned soupeřit s trávou o vláhu a živiny. 

Výsadba se zásadně neliší od ostatních ovocných stromků. Kořeny v jámě pohodlně rozprostřete, místo roubování nechte nad zemí a po zasypání zeminu důkladně zalijte. Stromek podle potřeby zajistěte kůlem. Nakonec pomůže vrstva organického mulče, který omezuje vysychání půdy, ale nesmí být nahrnutý přímo na kmen. 

Pozor zejména na krátké postranní výhonky. Mišpule plodí na jejich koncích a jejich plošným zastřihováním byste si ukrojili z příští sklizně. U roubovaných stromků také odstraňujte výmladky vyrůstající pod místem roubování. Patří podnoži a časem by mohly oslabovat pěstovanou odrůdu. Zdroj: Pixabay

Pozor na nůžky. Mišpule plodí jinak, než byste čekali 

S mišpulí se dá udělat chyba i v době, kdy na ní žádné ovoce není. Při tvarování mladého stromu se vyplatí založit vzdušnou korunu, do které proniká světlo. Jakmile ji má, nepotřebuje každoročně výrazně zkracovat větve. Zimní řez se většinou omezuje na odstranění suchých, poškozených a zahušťujících výhonů. 

Zdroj info: Přírodní zahrady, Včelařské dřeviny a byliny, Royal Horticultural Society

 

 

 


You must be logged in to post a comment Login