Rozhovory

Lukáš Rais: Moje objekty definují prostor

Od   | 

Autor topných plastik vystudoval obor sochařství na pražské UMPRUM. Jak se však dalo v dnešní době čekat, brzy zjistil, že v běžném životě bude uplatnění s autorskou sochou komplikované. 

Vzhledem k jeho zaměření na monumentálnější tvorbu a láskyplnému vztahu k materiálu jako takovému, bylo těžké – mimo oficiálních výstav – prezentovat autorskou sochu širší veřejnosti. Autor se ovšem nechtěl tohoto odvětví vzdát, rozhodl se tedy, že sochařské objekty bude navrhovat s jasnou funkcí a užitím. Přesah sochařského přístupu do užitého umění a designu je ideální možností, jak vnést umělecky pojaté objekty do veřejného nebo soukromého interiéru.

Který objekt byl první „i funkční“?

Byla to vlastně náhoda. Měl jsem udělat plastiku do vstupní haly. Na místě, kde měla být plastika nainstalována, bylo umístěno jakési nevkusné topné těleso. Investor logicky trval na zachování tepelného zdroje. Navrhl jsem tedy plastiku tak, aby plnila kritéria a výkon stávajícího tělesa a přitom si zachovala své estetické kvality. Investor byl nadšen a objednal si ještě dvě další.

Jak moc byly první kroky složité?

Abych přiznal, bylo to až překvapivě složité. Neměl jsem vlastně tušení, jak otopné systémy fungují, protože tato problematika byla zcela mimo můj obor. Nicméně učený z nebe nespadl a je spousta specialistů, kteří své práci rozumí a jsou ochotni se o své znalosti podělit, takže jsem strávil poměrně hodně času studiem. Bylo to krásné, přínosné a vlastně fascinující. Když se mi podařilo vyřešit jeden problém, objevil se další a pak zase jiný. Vlastně tento stav trvá stále. Neustále se objevují nové podněty, které je potřeba řešit.

A co tvar?

Každá plastika, objekt, socha vzniká proto, že mě na jeho tvarosloví cosi oslovuje a baví. Rád pracuji s kovem. Je to úžasný materiál, má duši. Není úplně možné ho zkrotit a ani to není zapotřebí, protože spolupracuje. Od zmíněného prvního objektu vedla poměrně dlouhá cesta. V současné době máme hotovou kolekci vertikálních topných plastik, které můžeme dle potřeby investora různě modifikovat. Záleží na prostoru, kam se plastika instaluje, na požadavcích zákazníka, a celkové harmonii atd.

Kdo si takto výrazná topidla pořizuje?

Zpravidla to jsou lidé, kteří mají jasnou představu o prostoru, který chtějí utvořit, ale není to pravidlem. Oslovují nás i ještě nerozhodnutí zákazníci, kteří zatím hledají něco zajímavého pro oživení svého prostoru. Obvykle není ani potřeba příliš zasahovat do stávající kompozice. Navrhuji plastiky tak, aby prostor dotvářeli a svým způsobem definovali. Poměrně často naše objekty zdobí i veřejné prostory, například vstup do firemních budov.

Jak dlouho trvá navrhnout kolekci?

Přibližně dva až tři roky. Nejprve podle vlastního návrhu topidlo vyrobím, přičemž musím detaily konzultovat se specialisty v daném oboru, aby výsledek bezchybně fungoval. Každý objekt prochází rentgenovou revizí, na které kontroluji kvalitu spárů. Následuje ruční povrchová úprava ve variantách lesk nebo mat.

Z jakého materiálu jsou plastiky vyrobeny?

Jedná se o 2-3 milimetry silnou ušlechtilou ocel, kterou je možné nechat v surovém stavu nebo vyleštit, případně můžeme některé modely i lakovat z běžné RAL škály odstínů.
Takto silný a prověřený materiál vydrží léta.
Rozhodně. Je to „svařenec“, který se může dědit z generace na generaci. Navíc pokud by náhodou došlo k mechanickému poškození, můžeme ho bez problémů opravit.

Chystáte další kolekci?

Častokrát nemají klienti místo pro vertikální objekt, a tak jsem na základě poptávky navrhl novou kolekci, která bude obsahovat horizontální prvky, které můžeme umístit například pod okno.

Neuvažujete o návrzích jiného vybavení než topidel?

Už jsem navrhl systém Hellmut. Je to sedací nábytek s kovovou základnou, na kterou je možné umisťovat police. Na knihy, šálek s kávou…zase jsem chtěl osobitý prvek s praktickým podtextem. A na příští rok chystám kolekci svítících objektů, ale ta právě teď vzniká.

MgA. Lukáš Rais

Vystudoval sochařství pod vedením prof. Jiřího Beránka, prof. Kurta Gebauera a MgA. Krištofa Kintery na UMPRUM
Za všechny připomeňme výstavy: Suška Rais – Ocelové skulptury – Botanická zahrada hl.m. Prahy – Troja, Designblok 2013, Industrial soliters – Galerie Armaturka, Ústí nad Labem 2013, Svěží a hebké – Galerie Klatovy Klenová, kostel Sv. Vavřince Klatovy 2012, samostatná výstava, Art prague sculpture 2011 – Novoměstská radnice, Praha – společná výstava, Uřízni to větší a pak to tam namlať – Art-pro gallery, Praha 2011 – samostatná výstava, Archimedon – piazzeta Národního divadla, Praha 2011 – instalace plastiky. http://www.novascena.cz/cs/blog/detail/465/, Designblok 2010, Cloud 9 Conterporary art – Hotel Hilton, Praha 2010 – společná výstava, Mladí uměci dětem – Kempinski hotel Hybernská, Praha 2010 – společná výstava, Designblok 2009 – Praha 2009
Nominace Czech grand design 2009 – křeslo systému Helmut
Nominace Czech grand design 2013 – kolekce topných plastik „Industriality“

 

 

Kontakt: www.industriality.cz, Text: Lenka Zahradníková, Foto: Archiv

Komentáře

You must be logged in to post a comment Login