Zahrada

Je čas na výsadbu brambor: Kam a jak je vysadit, aby úroda byla co největší?

Od   | 

Brambory jsou velmi oblíbenou přílohou, bez níž si některé pokrmy neumíme ani představit. Jejich pěstování není sice nijak složité, ale pár pravidel má. Proto jsme si pro vás připravili odpovědi na několik otázek, které vám pomohou těmto už po staletí pěstovaným kulturním plodinám lépe porozumět. 

Jak poznat nejvhodnější dobu pro výsadbu brambor?

Vhodný termín pro výsadbu brambor je možné odhadnout na základě stavu a především teploty půdy. Ta by se měla pohybovat ideálně někde mezi 6 až 9 °C. Tato teplota samozřejmě přímo souvisí s povětrnostními podmínkami, které jsou v rámci jednotlivých oblastí v České republice rozdílné. Proto lze brambory nejdříve sázet v oblastech velmi teplých – Jižní Morava a Polabí, a to už od poloviny března. Po tak brzké výsadbě je možné či dokonce vhodné hrůbky přikrýt například netkanou textilií, pod kterou se vytvoří příznivé mikroklima pozitivně ovlivňující samotný růst brambor. Přibližně do konce dubna vysazujeme brambory v oblasti Polabské nížiny či Hornomoravského úvalu, rovněž ve vyšších polohách jižních a západních Čech. Až do poloviny května pak můžeme brambory s klidem sázet v oblastech podhorských a horských. 

Půda by při výsadbě brambor měla být mírně vlhká. Zdroj: Pixabay

Jakou roli při pěstování brambor hrají klimatické podmínky?

Na kvalitní sklizeň brambor má vliv hlavně teplota během dne a úhrn srážek, který by měl být ideálně pravidelný a rovnoměrný. Toho lze samozřejmě velmi dobře dosáhnout zálivkou, za níž se vám brambory, především však velmi rané odrůdy brambor, odvděčí bohatší úrodou a rychlejším dozráváním, a to až o týden.

Pravidelnou zálivku je ale nejdůležitější realizovat v období od vytvoření poupat po dozrání hlíz. V této době by totiž mohl mít nedostatek vláhy na naši úrodu neblahý vliv. Naopak omezení zálivky v období po výsadbě do vzejití natě je často velmi prospěšné, neboť donutí rostlinu vytvořit rozsáhlejší kořenový systém, díky němuž pak může lépe hospodařit s vodou. To znamená, že zálivka či pravidelné srážky v období jara zpravidla ovlivňují růst nadzemní části a v létě zase množství a velikost hlíz. Záleží však přímo na pěstované odrůdě a délce její vegetační doby. 

Pro správný vývoj brambor je důležitý dostatek půdní vláhy v období od nasazení poupat až po dozrávání hlíz. Zdroj: Pixabay

Mezi strašáky děsící zkušené pěstitele se jistě řadí pozdní jarní mrazíky, jež mohou zasáhnout a poškodit nadzemní část brambor. Tomu je možné předejít hned několika způsoby, které lze velmi dobře aplikovat především na menších plochách. K takovým “bezpečnostním” opatřením patří například přikrytí záhonu brambor netkanou textilií, zahrnutí natě o výšce cca 5 cm zeminou či ranní brzká zálivka prováděná v době, kdy teploty klesnou pod 0 °C. Důležité je rovněž zmínit, že i při poškození natě jarními nevyzpytatelnými mrazíky, brambory velmi dobře regenerují a úroda často není o moc menší než za ideálních podmínek. V takovém případě je ale nutné počítat s pozdější sklizní.

Jaké půdní podmínky vyhovují bramborám?

Správný vývoj kořenové soustavy je jedním ze základních klíčů k úspěšnému pěstování brambor, proto hlízám nejvíce vyhovují vzdušné a propustné půdy s dostatkem humusu, které nazýváme hlinitopísčité a písčitohlinité. Pozornost je potřeba věnovat zejména dostatečnému množství humusu, jež příznivě ovlivňuje nejen fyzikální a chemické, ale také biologické vlastnosti půdy. Z tohoto důvodu je více než dobré hnojit organickými hnojivy jako je zelené hnojení, kompost nebo třeba hnůj.

Trendy jsou římské rolety i plisé

Jaké stanoviště není vhodné pro pěstování brambor?

Dobrou zprávou je, že brambory můžeme pěstovat téměř kdekoliv. Avšak existuje pár míst, na kterých se jim dařit vyloženě nebude. Jde hlavně o zastíněná, zamokřená, příliš kamenitá či dokonce svažitá stanoviště a pozemky, na nichž byl potvrzen výskyt takzvaných karanténních chorob a škůdců (rakovina brambor, strupovitost brambor, háďátko bramborové apod.). Proto se při výběru vhodného místa takovým plochám velkým obloukem vyhýbáme. Rovněž na stanovišti od posledního pěstování brambor udržujeme alespoň tříletý a nejlépe čtyřletý odstup a rozhodně je každoročně nesázíme na stejné místo. 

Brambory na stejné stanoviště můžeme vysadit až po 4 letech. Zdroj: Pixabay

Jak probíhá příprava půdy před výsadbou brambor?

Dobře připravená půda poskytuje plodinám optimální podmínky pro jejich růst a vývoj, takže přímo ovlivňuje i samotnou úrodu. U brambor tomu není jinak a kromě podzimní přípravy půdy, která spočívá hlavně v zapravení organických hnojiv, není ta jarní o nic méně důležitá. Na jaře je totiž potřeba stanoviště pořádně odplevelit, eventuálně i odkamenit a následně dostatečně prokypřit – přibližně do hloubky 20 cm. V případě těžších půd je možné kypření realizovat i na dvakrát, tedy nejprve do hloubky cca 10 cm a teprve po dostatečném proschnutí půdy do požadované hloubky 20 cm. Co se týká hnojení, tak do jarní přípravy půdy můžeme zahrnout kombinovaná hnojiva obsahující hlavně dusík, fosfor a draslík, případně lze aplikovat i kvalitní kompost.

Jakou odrůdu brambor zvolit?

V tomto případě vždy záleží na našich konkrétních preferencích a představách. Brambory rozdělujeme podle délky jejich vegetační doby přesně do čtyř skupin – na velmi rané, rané, polorané, polopozdní a pozdní. Vegetační doba přímo představuje období od výsadby do sklizně a všeobecně platí, že nejkratší vegetační dobou logicky disponují rané odrůdy (okolo 100 dnů) a nejdelší naopak ty pozdní (více než 130 dnů). 

Brambory rovněž rozlišujeme na základě varného typu, a to na A, B a C. Varný typ A jsou brambory vhodné jako příloha či k přípravě salátů, varný typ B se hodí pro přípravu snad všech jídel a z varného typu C uděláte tu nejlahodnější kaši nebo nejlepší bramborové těsto. 

Výběr odrůdy záleží na pěstiteli a jeho preferencích. Zdroj: Pixabay

Co je důležité vědět o sadbě brambor?

K pěstování brambor by měla být využívána pouze takzvaná certifikovaná sadba, která se zaručuje za dobrý zdravotní stav a pravost odrůdy. Většina sadbových hlíz má okolo 5 cm a váží cca od 40 do 80 g. Pokud je vaším cílem sklizeň spíše větších hlíz, vybírejte drobnější sadbu. Jestliže dáváte přednost kvantitě, sáhněte po sadbových hlízách větších, které mají obvykle větší počet stonků a nasazení.

Před samotnou výsadbou je důležité, aby byla sadba biologicky připravená, tedy předklíčená nebo alespoň narašená. Předkličování spočívá v umístění sadby na 3 týdny do tmavé místnosti s teplotou okolo 10 °C a následně, po vytvoření krátkých klíčků, na další 3 týdny do teplejší a světlejší místnosti. K narašování je vhodné přistoupit, především pokud nemáme dostatek času pro předkličování, takže nám do výsadby zbývá méně než 6 týdnů. Narašování trvá celkově asi 2 až 3 týdny a lze ho provádět několika způsoby – za rozptýleného světla a nižší teploty, s omezeným přístupem světla a postupným otužováním sadbových hlíz (nejprve přikryté folií, posléze odekryté) a s pozvolným zvyšováním teploty v místnosti.

A co samotné sázení brambor?

Při výsadbě brambor je potřeba si uvědomit, že hlízy rostou a zrají v půdě, tudíž pro správný vývoj potřebují určitý životní prostor. Brambory se typicky sází do hrůbků a mezi řádky bychom měli ideálně udržovat vzdálenost okolo 63 až 75 cm. Samotná vzdálenost mezi jednotlivými hlízami v řádku by pak měla být 25 až 30 cm – záleží však na velikost sadby.

Vzdálenost mezi jednotlivými sadbovými hlízami v řádku můžeme odměřit pomocí naší stopy. Zdroj: Pixabay

Brambory můžeme sázet buď do předem připravené rýhy pomocí menší mechanizace či větší motyky, nebo do jamek hlubokých asi 7 cm. Co se týká přesné hloubky výsadby, tak ta odpovídá přibližně velikost hlízy, ale může být i o pár centimetrů větší. Spíše je ale lepší sázet mělce a více pak nahrnovat, a to klidně až do výšky přes 10 cm. S naklíčenou či narašenou sadbou manipulujeme velmi opatrně, tak abychom nepoškodili žádný klíček.

Fotogalerie:

Proč toaletu s integrovanou sprškou?

 

 


Komentáře

You must be logged in to post a comment Login