Industriální interiéry, které si bezpochyby zamilujete

Nemusíte být majitelem tovární haly nebo její části, abyste si doma vytvořili industriální interiér. I když, jste-li jejím vlastníkem, máte způli hotovo.

Typickým znakem pro industriální interiéry jsou velké otevřené prostory s vysokými stropy. Právě kvůli nim se mnohokrát vestavuje do prostoru patro, čímž získáme loftový byt. Výhodou původních prostor je i samotná stavba, která je zpravidla postavená z cihel. Díky prvotnímu poslání architekti výrazně nepřemýšleli nad úschovou rozvodů (trubek, elektroinstalace apod.). Jenže to se v současném pojetí industriálního bydlení hodí. Všechny tyto prvky totiž ponecháme v jejich autentickém vzhledu, případně je renovujeme, ale tak, aby působily původně, anebo naopak jejich tvarům dáme vyniknout pomocí pestré barvy. Cihlové zdivo dodává prostoru typický ráz. Je-li příliš tmavé, můžeme jej natřít na bílo. Je-li v prostoru viditelné potrubí, pak mu ponecháme jeho kovový vzhled, nebo ho můžeme zpestřit červenou, modrou, žlutou nebo jinak křiklavou barvou. Dalším typickým znakem jsou velká tabulková okna, podlaha z betonu a nezakryté kovové konstrukce.

Nejste-li vlastníkem takového prostoru, nezoufejte. Právě díky těmto charakteristickým prvkům ho můžete vybudovat i ve standardním bytě, i když stropy v něm asi nezvýšíte. Ostatní prvky už vytvoříte celkem snadno. Jen je nutné udělat vše skutečné. Tedy nenahradit cihlové zdivo tapetou s potiskem cihel, ale doopravdy stěnu vystavět, na podlahu nedat šedý koberec, ale vylít ji betonovou stěrkou apod.

Industriálně až do detailu

Jak zařídit interiér v tomto duchu? Inspirací by měly být původní továrny a haly, kde zpravidla máme pouze účelné zařízení, bez zbytečných příkras a ozdob. Tedy rovné linie, a co je důležité, pravé materiály. Industriální styl totiž nic nepředstírá. Tedy zvolíme-li kov, pak ho necháme v jeho přírodní podobě, stejně jako dřevo a sklo. A právě tomuto duchu by mělo odpovídat celé zařízení, přičemž vyhrávají takové kusy, které upomínají na zařízení továren. Patří sem tedy kontejnery na kolečkách, kovové šatní skříňky, ponk, palety, dřevěné bedny ad. Jako doplňky se hodí ozubená kola v jakékoliv velikosti, instalatérské a topenářské prvky aj.

Pro koho by byl tento styl příliš neosobní, může domov trochu více zabydlet. Jednotlivé prvky by ale měly být jednoduché a účelné. Například koberec, pohodlná sedací souprava a křesla, jejichž tvar vybízí k posazení. Celkem dobře se sem hodí i prvky z aut, letadel, motorek. Z jejich částí můžeme udělat stolek nebo sedátko. Velkou výhodou je, že mnoho věcí můžeme v tomto případě najít na vrakovišti, nebo ty interiérové v bazarech a na bleších trzích. A  mnohem větší výhodou je to, že budou poměrně laciné. Důležitou roli hraje také osvětlení. Ideální jsou velké závěsné tovární lampy, reflektorová svítidla nebo většina kovových stolních a stojacích svítidel.

Počátky industriálních interiérů

Krása továrních hal byla objevena už dávno. Počátek všeho byl v městech Londýn a New York, kde se kdysi rozhodovalo o osudu opuštěných továren a skladišť. Naštěstí nebyly zbourány, ale jejich ryzost objevili architekti a designéři, kteří v nich začali rozvíjet nový koncept interiérového stylu. Ten se následně ujal v dalších velkoměstech a po Sametové revoluce i v naší zemi.

Chyby v industriálním interiéru:

1. Záclony jsou zakázané. V některých případech můžeme použít závěsy.
2. Zapomeňte na barokní prvky.
3.  Napodobeniny čehokoliv. Industriální styl nic nepředstírá.

Čím okořenit industriální styl:

1. Prvky vintage.
2. Motorkou nebo autem, hodí se i kvalitní kolo.
3. Tovární nástěnné hodiny jsou nutností.