Když koupelna nenavazuje na ložnici, vybudujte ji rovnou zde. Není to tak složité, jak by se mohlo zdát!

Je příjemné vylézt z vany a rovnou se zachumlat do pelíšku, aniž bychom ještě chodili přes kus bytu. Tak to může vypadat i u vás doma, pokud si přímo v ložnici pořídíte koupelnu. Anebo alespoň její část.

Pokud se pro toto řešení rozhodneme již při přípravě stavby, pak nic nebrání zdárné realizaci. U stávajících staveb je to mnohem komplikovanější a až na výjimky si tohoto luxusu můžeme dopřát pouze v momentě, kdy v původní dispozici navazovala na ložnici koupelna. V tomto případě totiž můžeme zbourat zeď a využít rozvody vody i odpady.

Efektní řešení najdeme v mezonetových bytech, kde můžeme z koupelny do ložnice vyjít rovnou do ložnice. Umyvadlo s nábytkem je z kolekce Xeno2 (design Robin Platt). Zdroj: Keramag.

 Není jediná

Koupelna v ložnici nebývá jedinou koupelnou v domácnosti, a to i přes to, že tu žije pouze jeden pár. Bývá doplňkovou, a tomu odpovídá i její zařízení. Může ji představovat jen vana nebo pouze sprchový kout, zřídkakdy pak pouze umyvadlo. Nápad je spojený s určitým rituálem, ke kterému postačí skutečně jen část zařízení a hlavní koupelna je pak soustředěna jinam. V momentě, kdy pro ni už nemáme místo, můžeme zvolit variantu, kdy bude plnohodnotně vybavená a na ložnici bude navazovat. A je možné ji v případě potřeby i opticky oddělit, třeba skleněnými dveřmi, lehkým voálem, paravánem anebo ve větších bytech mohou být místnosti odděleny třeba výškově.

Zde je koupelna od ložnice oddělena částečně, pevnou stěnou ze dvou materiálů, které do místnosti vnášejí příjemnou atmosféru. Volně stojící vana s baterií z kolekce Me by Starck (design Philippe Starck). Zdroj: Duravit

Ať už zvolíme kteroukoliv variantu, nezapomeňme při zařizování vzít v úvahu logické navazování jednotlivých částí. Úplně ideálně vezmeme-li v potaz životní rytmus a potřeby. Určitě nebude příjemné, když si tuto oázu relaxace umístíme za čelo postele. Partneři na sebe neuvidí, takže původní plán jaksi ztrácí smysl. Také těsná blízkost vany u lůžka by mohla způsobit potopu tam, kde si to zrovna nepřejeme. Nehledě na to, že bychom třeba mohli ráno, ještě rozespalí, o ni zakopnout.

Koupelna může představovat i velmi prostornou niku navazující na ložnici. V tomto případě se pak nemusíme tolik trápit s topením. Zdroj: Hansgrohe.

Úskalí jsou. Ale malá.

První, co každého napadne, jsou rozvody a odpady vody. Ty jsou vcelku snadno řešitelné, koupelna v ložnici však přináší další úskalí, která si zprvu nemusíme uvědomit. Propojením místností získáme větší prostor, který je nutné vytopit. Zvláště tam, kde jsme nazí (a to ve vaně býváme), cítíme větší chlad, a tudíž potřebujeme více tepla. To je však v přímém rozporu se spánkovou pohodou, protože každý lékař potvrdí, že v ložnici má být zima a má se spát při otevřeném okně. Pokud teplotu místnosti vyřešíme, zbývá nám již jen vyšší vlhkost. Ta je naštěstí docela v pořádku, protože je známo, že vlhkost je v našich obydlích poměrně dost nízká. Jen jí musíme přizpůsobit zařízení.

Koupelna je od ložnice oddělena skleněnou stěnou, obě místnosti působí propojeným dojmem. Zdroj: Idea Group

Materiály v koupelnovo-ložnicovém prostředí

Podlaha, na kterou se úplně suchou nohou z vany (nebo sprchového koutu) nedostaneme, by měla být vysoce odolná. Ideální je dlažba, a pokud ji doplníme o podlahové vytápění, pak se nemusíme bát ani studeného povrchu. Dopřát si můžeme i přírodní linolea, nebo dřevěné podlahy, které ovšem musí být povrchově dostatečně chráněné. Nevhodné jsou laminátové podlahy, kterým voda i vlhké prostředí nesvědčí. V blízkosti kumulované vlhkosti by měl být nábytek určený do koupelen. Ostatnímu zařízení by se v případě dostatečného větrání nemělo nic závažného stát. Osvětlení vybíráme podobně jako v koupelně s ohledem na zóny, tedy tam, kde je přímý styk s vodou, by mělo mít dostatečné krytí.

Efektního řešení docílíte velkorysou hlavovou sprchou. Zdroj: Hansgrohe

Fotogalerie: