Dům v zemi

Když majitel domu uvažoval o jeho vzhledu, nechtěl, aby stavba jakkoli rušila panoramatickým výhledům z nedalekých termálních lázní. Rozhodl se proto, že ho zasadí do země. A výsledek předčil všechna očekávání.

Prudký svah je výhodou

Dům se nachází v obci Vals, vysoce položené v rozsáhlém údolí tvořeném vrcholky švýcarských Alp, nedaleko národního parku Beverin, jiho-západně od města Chur. Pozemek je umístěn na prudkém, jiho-východním svahu a je orientován směrem k obci do údolí. Architektonické řešení stavby zpracovala kancelář SeArch, která pojala návrh zcela nekonvenčním způsobem. Ukryla dům v alpském svahu, zároveň umožnila světlu proniknout hluboko do prostoru stavby a dopřálamajiteli využívat jedinečného výhledu na údolí a vrcholky Alp. Hlavní zapuštěnou hmotu stavby tvoří kombinace železobetonového kvádru o rozměrech 15 x 9 x 7 m a průnikem elipsoidu o půdorysném rozměru 10,5 x 8 m. Dům je kompletně zapuštěn do terénu a jeho přirozený tvar určuje zakřivenou rovinu řezu otevřeného atria, která definuje konečný architektonický pohled a tvar domu.

Všechny obytné místnosti jsou situovány směrem do atria.

Obytný prostor je směrem do atria maximálně prosklený. Tím dovnitř vniká dostatek denního světla. V popředí je vana s ohřevem.

Tajná cesta ke stodole

K budově náleží také malá stodola se sedlovou střechou, která slouží jako garáž a sklad. Tato budova je spojena podzemním tunelem s hlavním obytným objektem, který tvoří skrytý vstup do objektu. Další povrchový vstup je možný po pěšině přes terasu do otevřeného atria. Oválné otevřené atrium tvoří přirozeně prosvětlující jádro stavby, ke kterému jsou orientovány a natočeny všechny obytné místnosti.

Nedaleká stodola slouží jako garáž a sklad a je spojena podzemním tunelem s domem.

Ačkoli to zvenku nevypadá, i stodola prošla náležitou rekonstrukcí. Stropní podhled je stejně jako schodiště ze železobetonu. V pozadí je vstup do podzemního tunelu spojujícího stodolu s domem.

Dvoupodlažní budova je prostorově navržena systémem zalomených stropních konstrukcí, pro každý prostor v jiné úrovni. Tento mimoúrovňový systém odkazuje na obdobný řád vnitřních prostor např. v Müllerově Vile v Praze ve Střešovicích, navržené architektem Adolfem Loosem. Zalomený systém stropních konstrukcí se prokresluje i na fasádě stavby, na který také reagují jednotlivé prosklené otvory. Velkorysé atrium slouží samozřejmě pro venkovní pobyt, setkávání s přáteli, stravování, grilování a odpočinek. Také jsou zde umístěny dva vodní prvky: jedním je typické švýcarské napajedlo venkovského typu a druhým je velká sférická vana s ohřevem.

V atriu nechybí jídelní stůl umístěný v blízkosti kuchyně. Vodní napajedlo z jednoho kusu dřeva doplňuje ryze přírodní atmosféru.

To, že si majitelé umějí užívat život dosvědčuje i velkorysá vana s ohřevem.

Těžištěm prvního nadzemního podlaží v nejnižší úrovni je velká kuchyně s jídelnou pro 6 osob o velikosti 25 m². Na ni navazuje hlavní obývací prostor o velikosti 28,5 m² a odpočívací a relaxační prostor s knihovnou o velikosti 13,5 m². Je tu také sauna a lázně.
Ve druhém nadzemním podlaží, respektive v jejich několika úrovních, jsou umístěny prostory noční zóny a hygieny. Autoři zde prostorově rozmístili celkem tři ložnice a tři hygienická jádra. Ve velké ložnici o ploše 18 m² s manželskou postelí se nachází široká vestavěná palanda pro další dvě osoby a vlastní koupelna s toaletou. Dvě menší dvojúrovňové ložnice velké 15 m², každá pro dvě osoby, obsahují kromě spaní na zvýšené stropní úrovni, také svoje hygienické zázemí, tedy koupelnu s vanou, sprchou, umyvadlem a toaletou.

V exteriéru domu byly použity základní materiály, kromě pohledového betonu, především obklad z hrubě tesaného kamene na fasádní stěně, dále pro okenní rámy byly zvoleny odstíny v grafitové barvě a barvě přirozeného dřeva a velké skleněné tabule pro okenní otvory. Pro zajištění sesuvu sněhu byla použita konstrukce lemující horní hranu stavby. Tvoří jí kombinace ocelových sloupů, ukotvených do zeminy, vypnutého ocelového lana a ocelového pletiva.

K osvětlení atria slouží ve večerních hodinách silné reflektorové lampy.

Bezdůvodné obavy

V interiéru byly ponechány povrchové úpravy stěn a stropů z pohledového betonu, příčky jsou tvořeny buď ze dřeva s černým nátěrem, nebo jsou z matovaného skla. Pro podlahy v přízemí byl použit broušený a leštěný betonový potěr a v patře pak světlé dřevo. V místech, kde je to žádoucí, jsou použity kusové koberce. Připravovaná stavba vzbudila obavy ze strany úřadů, týkající se začlenění do okolní zástavby a narušení výhledů z termálních lázní. Nicméně nekonvenční architektonické řešení nakonec prokázalo, že obavy jsou zcela bezdůvodné.

Betonové prvky se odrážejí i v interiéru. Studený materiál je okořeněn ostatními doplňky. V kuchyni se vaří i na otevřeném topeništi.

Architekt ponechal v interiéru materiály v původní podobě a místnosti zateplil pomocí nábytku, dekorací a vhodně zvolenou kombinací barev.

Zařízení je ve velké většině vyráběno na míru prostoru.

Text a foto: Jan Zahradník, Atelier3

Související články:

Už sedm desetiletí je nepřehlédnutelnou ozdobou pražských Vysočan

Horská chata, ze které se vám nebude chtít domů

Kontrast moderní a původní architektury

Téměř 100 let stará vila

Co v interiéru udělají tapety s výrazným motivem?